Lesy

Lesy jsou nejrozsáhlejším a nejvýznamnějším šumavským ekosystémem. Nejvyšší polohy Šumavy porůstají horské smrčiny. To jsou lesy, ve kterých je dominance smrku zcela přirozená, a vichřice a kůrovcové gradace jsou nedílnou součástí dynamiky těchto porostů. V posledních dvou desetiletích byly přírodními disturbancemi postiženy rozsáhlé části Šumavy, a proto je výzkum ekosystémových vazeb a detailní dynamiky těchto porostů zcela nezbytným podkladem pro management významných částí chráněných území. V rámci Evropy postupně přibývá počet horských smrčin, které jsou v rámci přírodních rezervací nebo národních parků spravovány coby „bezzásahové oblasti“ a přírodní disturbance jsou chápány jako přirozená součást jejich existence. Samozřejmě klíčovým ukazatel sledovaným ve většině lokalit je přirozená obnova, tj. narůstání nových mladých stromků, které jsou zárukou příští generace lesa.

NP Bavorský les (založen 1970) a NP Šumava (1991) chrání dohromady 22 670 ha horských smrčin, což je jeden z největších komplexů v rámci střední Evropy. Velkoplošné a dlouhodobé sledování obnovy horského lesa po kůrovcové gradaci bylo v NP Bavorský les zahájeno již v roce 1991 (HEURICH et al. 2010). Již šest opakovaných šetření zdokladovalo bohaté přirozené zmlazení, které má vhodnou druhovou skladbu i prostorovou distribuci. Získané výsledky jasně ukazují, že přirozené zmlazení zdárně odrůstá a obnova horských lesů po kůrovcové gradaci je dobře patrná. V NP Šumava byla inventarizace lesů zahájena v roce 2008.

Design projektu

Projekt BIOKLIM (Biodiversity and Climate Change, BASSLER et al. 2015) je první rozsáhlý monitoring biodiversity v území Šumavy. První série sledování byla zahájena v NP Bavorský les v roce 2006. V roce 2016 proběhne opakování a rozšíření projektu také na českou stranu Šumavy. Monitoring biodiversity bude proveden společně a jednotnou metodikou, a proto budou výsledky použitelné pro společný management území obou sousedních NP, které sdílí území se stejnými ekosystémy.

Projekt BIOKLIM je rozsáhlý monitoring biodiversity napříč rozsáhlým souborem rozličných taxonomických skupin. Sleduje strategie různých organismů na klimatické změny v kontextu gradientu nadmořské výšky a disturbance.

Lokality: 147 trvalých ploch pokrývající kompletní výškový gradient v NP Bavorský les a 150 ploch v NP Šumava. Mapa.

Metodika: Každá plocha je charakterizována řadou environmentálních proměnných (měřených či modelovaných) těchto typů: topografie (např. nadmořská výška, expozice), struktura lesa (např. objem mrtvého dřeva, druhová skladba), půdní chemismus a mezoklima. Sbírána jsou data o vice jak 25 taxonomických skupinách. Počty a typy zkoumaných ploch byly vybrány s cílem podchytit biodiversitu území a sledovat hlavní biodiversity drivers území (tj. výškový gradient a variabilitu ve struktuře lesních porostů). Podrobnosti výběru ploch uvádí publikace BÄSSLER et al. 2008.

Hlavní výstupy: Data z regionální rozsáhlé studie biodiversity jsou využitelná např. pro: 1. Optimalizaci managementu NP, 2. Posílení znalostí o adaptabilitě různých taxonomických skupin a jejich odpovědí na změny strategií při přeměny původních hospodářských lesů v lesy ponechané samovolnému vývoji, 3. K vytvoření doporučení podporující zvýšení biodiversity také v komerčních lesích, 4. Sledování vlivu klimatické změny na distribuci druhů a predikce rizik možné extinkce druhů.

Projekt Biomonitoring je zajišťuje detailní sběr dat o stavu a struktuře lesů (ZENÁHLÍKOVÁ et al. 2015). Sítí trvalých ploch pokrývá celé bezzásahové území NP, tedy nejen horské smrčiny, ale také rašelinné lesy, porosty v kaňonech řek a zbytky smíšených horských lesů, které jsou v rámci managementu lesů vedeny coby lesy ponechané samovolnému vývoji. Data průběžně sbíraná pracovníky Správy NPŠ jsou kompatibilní s daty projektu Provozní inventarizace, který sleduje stav lesů v částech NP dlouhodobou aktivní péčí.

Lokality: kruhové trvalé plochy (500 m2) jsou nepravidelně rozmístěné v bezzásahových oblastech a vytvářejí síť reprezentativních ploch podchycující všechny biotopy soustavy Natura 2000. Mapa.

Metodika: Data z každé plochy jsou rozdělena do sedmi skupin: (1) popis plochy; (2) živé stromy (DBH>30 cm, or >7 cm); (3) suché stromy; (4) pařezy a pahýly; (5) ležící mrtvé dřevo; (6) obnova; (7) vegetační snímek, podíl mikrostanovišť vhodných pro regeneraci a charakteristiky půdy. Do současnosti již bylo změřeno vice jak 750 ploch. Metodika také přináší výsledky srovnatelné s výsledky monitoringu přirozeného zmlazení, které je prováděné v NP Bavorský les.

Hlavní výstupy: Projekt Biomonitoring přináší podrobné informace o stavu a vývoji lesů v oblastech ponechaných samovolnému vývoji. Aktuální velký význam projektu ještě vzroste v budoucnu, kdy bude docházet k opakovanému měření v trvalých plochách. Již první výsledky (ČÍŽKOVÁ et al. 2011) ukázaly, že přirozené zmlazení v bezzásahových oblastech NP Šumava je dostatečné. Některé trvalé plochy budou využity coby výzkumné plochy pro v současnosti připravovaný přeshraniční projekt zaměřený na výzkum biodiversity lesů.

Reference