Konference Aktuality šumavského výzkumu

Konference je úspěšně za námi. Děkujeme všem účastníkům za participaci. Sborník abstraktů je ke stažení v českém jazyce (zde) a německém jazyce (zde).

Kompletní číslo časopisu Silva Gabreta 24/2018 ke stažení zde.

V pořadí již šestý ročník konference Aktuality šumavského výzkumu se konal 6. a 7. listopadu v šumavské obci Srní. Letošní ročník byl zaměřen na prezentaci výsledků přeshraničního projektu s názvem „Silva Gabreta Monitoring – Realizace přeshraničního monitoringu biodiversity a vodního režimu“ realizovaného z Programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014 - 2020. Konference se zúčastnilo 130 účastníků z řad studentů, vědců, pracovníků Správ NP Šumava a NP Bavorský les, ale i laické veřejnosti. Všichni přítomní měli možnost vyslechnout si celkem 14 přednášek a závěrečnou panelovou diskuzi na téma „Budoucnost výzkumu v přeshraničním prostoru Šumavy“.

Jsme moc rádi, že spolupráce NP Šumava a NP Bavorský les pokračuje na vysoké úrovni. Důkazem může být již tradiční konference, která se uskutečnila po třech letech opět v česko-německém jazyce se simultánním překladem, aby byla dostupná i pro širší veřejnost.

Akce byla zahájena plenární přednáškou dlouholetého šéfredaktora vědeckého časopisu Silva Gabreta, který je vydáván Správou NP Šumava. Jaroslav Vrba ve své přednášce na téma „Národní parky, přeshraniční spolupráce a dlouhodobý ekologický výzkum“ shrnul historii a současnost výzkumu a ochrany přírody na Šumavě. Neopomněl zmínit vývoj spolupráce obou přeshraničních parků, která měla v minulosti své mezery, ale v současné době se ustálila a je velmi intenzivní. V následující přednášce Zdenky Křenové a Lindy Seifert byl představen projekt Silva Gabreta monitoring, nosné téma celé konference. Projekt umožnil provést poprvé v historii monitoring biodiversity lesů, rašelinišť a vod podle stejných metodik na obou stranách státní hranice. Metodiky vznikly v úzké spolupráci výzkumných týmů z Čech a Bavorska. Odzkoušená metodika monitoringu biodiversity lesních ekosystémů v NP Bavorský les byla s mírnými úpravami úspěšně rozšířena do NP Šumava, přesně opačně to bylo s monitoringem rašelinišť, který byl zrozený na české straně. Obdobně monitoring vodních ekosystémů by nebylo možné realizovat bez úzké spolupráce s projektovými partnery, kteří vložili do regionálního výzkumu své expertní znalosti. V další části konference byly prezentovány jednotlivé dílčí výsledky projektu. Finální výsledky budou zpracovány v dalších letech v rámci udržitelnosti projektu.

Biodiverzita lesních ekosystémů

Torben Hilmers shrnul aktuální výsledky, které ukazují, že druhová bohatost lesních ekosystémů závisí na sukcesním stadiu, ve kterém se daný ekosystém nachází. Z toho plyne, že při hodnocení změny druhové rozmanitosti vzhledem k měnícím se faktorům prostředí (např. změnu klimatu), musíme brát v úvahu sukcesní fázi, ve které se daný ekosystém nachází. Ne všechny změny v biodiverzitě jsou způsobeny faktory prostředí. Stádia sukcese s nejvyšší diverzitou (raná a pozdní stádia sukcese) jsou v současné době v lesích střední Evropy nedostatečně zastoupeny. Proto doporučuje, aby případné managementy směřovaly na vytvoření rovnoměrného rozdělení všech stádií sukcese.

Vojtěch Čada ve své přednášce shrnul výsledky letokruhových analýz a změny struktury lesa. Poukázal na to, že narušení, při kterých stromy v různé míře a různým způsobem odumírají nebo jsou těženy, dominantním způsobem ovlivňují strukturní rozmanitost a dynamiku lesních porostů. Historie porostu je proto zásadním faktorem, který ovlivňuje jeho aktuální strukturní i biologickou diverzitu. V rámci projektu se zaměřili na zjištění věku na vybraných monitoračních plochách na české straně. Po vyhodnocení výsledků v laboratoři, probíhalo měření šířek letokruhů a další dendrochronologické zpracování pro přesné určení věku stromů ve výšce 1 metr nad zemí. Neúplné výsledky zatím ukázaly, že studijní plochy pokrývají široký gradient věku stromů od 5 do 262 let. Distribuce věků je částečně nepravidelná s vrcholy ve třídě 10, 50 a 110 let.

Vodní režim

Celý blok byl zaměřen na popis monitoringu biodiverzity vodních ekosystémů. Řeč byla především o ledovcových jezerech, rašeliništích a horských tocích. Hlavním cílem monitoringu bylo nejen inventarizace druhů bezobratlých obývajících tyto biotopy, ale také vyhodnocení vlivů antropogenních činitelů na společenstva vodních bezobratlých. Monitoring se soustředil na několik konkrétních otázek týkající se území obou národních parků. Dvě studie sledují vývoj vodních biotopů a jejich společenstev po výrazné disturbanci. O zotavování ledovcových jezer z vlivů acidifikace mluvil Jiří Kopáček. V povodí Plešného jezera mezi roky 2004 a 2008 odumřelo 90 procent dospělých smrků. Závěry studie říkají, že díky bezzásahovému režimu zůstala veškerá odumřelá biomasa v povodí. Z ní uvolněné živiny v jezeře nastartovaly i jeho nečekaně rychlé zotavování. Voda ztratila svou extrémní kyselost, v jezeře se obnovil uhličitanový pufrační systém a klesly koncentrace toxických forem hliníku.

Od roku 2013 je sledován vývoj biodiverzity toků po revitalizaci. Studovanými biotopy jsou rašelinné tůně na lokalitách v různém stupni ovlivněných odvodňováním i revitalizacemi a horské vodní toky horních částí povodí Vydry a Große Ohe, které byly v různé míře zasaženy acidifikací a rozpadem lesa v jejich povodí. Výsledky představila Jindřiška Bojková detailní výsledky lze najít v časopise Silva Gabreta 24 (2018).

Exkurze

Druhý den dopoledne byl vyhrazen pro exkurze, účastnící se podívali na lokality, kde probíhal monitoring. Měli možnost se seznámit s praktickými ukázkami revitalizací šumavských rašelinišť, dozvědět se mnoho informací o fauně a floře ledovcových jezerech a o monitoringu biodiverzity v lesních ekosystémech.

Panelová diskuze

Po odpoledním programu, kde byly představeny projekty úzce související s projektem Silva Gabreta monitoring, následovala panelová diskuze (Starý, Müller, Hubený, Vrba, Bojková) o budoucnosti výzkumu v přeshraničním prostoru Šumavy. Diskuze byla plodná. Účastníci se shodli, že je velmi důležité udržení dlouhodobého společného monitoringu podle jednotných metodik. Zároveň je velmi důležité pracovat s daty tak, aby se dosáhlo efektivních a uchopitelných výstupů. Správy obou parků kladou důraz na pokračování dosavadní spolupráce, sdílení a poskytování dat, udržení a případné zlepšení spolupráce s univerzitami.

Závěr

Chtěl bych poděkovat všem přednášejícím za jejich úsilí věnované projektu Silva Gabreta monitrong a za podporu spolupráce mezi NP Šumava a NP Bavorský les. Díky patří i všem účastníkům z řad publika za přítomnost a podmětné dotazy.