Přeshraniční výzkum a monitoring

Úvod

Šumava je nejrozsáhlejším přírodním zalesněným komplexem ve střední Evropě. V rámci kulturní evropské krajiny představují unikátní rozsáhlou oázu s výskytem fragmentu pralesů, dávné doby připomínajících ledovcových jezer, rašelinišť, a také krásných horských luk. Všechny tyto biotopy jsou domovem vzácných rostlinných a živočišných druhů. Centrální oblast tohoto přírodního skvostu chrání společně Národní park Bavorský les (242 km2) a Národní park Šumava (680 km2). Chráněná krajinná oblast Šumava (1000 km2) plní specifickou funkci ochranného pásma.

Existence těchto tří rozsáhlých chráněných území nabízí výbornou příležitost zkoumat a poznávat přírodní zákonitosti. V současnosti, kdy již nemůžeme diskutovat o tom, zda klimatická změna přijde, ale spíše nás zajímají její konkrétní dopady v naší krajině, přináší výzkum realizovaný v chráněných přírodních územích velmi cenný zdroj informací. Národní park coby rozsáhlé přírodní ostrovy v člověkem jinak výrazně pozměněné krajině slouží jako „kontrolní plochy“ pro projekty dlouhodobého ekosystémového výzkumu a monitoringu. Stále více projektů je realizováno v přeshraničním kontextu. Napodobujeme tím vlastně přírodu, protože stejné biotopy a druhy se vyskytují na obou stranách hranice, a omezovat výzkum hranicemi jednotlivých národních parků nebo států je nesmyslné.

Aktuálními tématy dlouhodobého výzkumu a monitoringu jsou například v rámci výzkumu ekosystémových změn záležitosti související s přirozenou obnovou horských lesů postižených v uplynulých desetiletích opakovaně větrnými a kůrovcovými disturbancemi, dále například monitoring změn ve vodním režimu území a změny druhové diversity související s klimatickou změnou. V území probíhá řada projektů dlouhodobého výzkumu a monitoringu. Mapa KOMPLET (metadatabase)

Změny ekosystémových služeb a lepší chápání specifického poslání národních parků veřejností jsou nejdiskutovanější témata v současnosti vznikajících socio-ekonomických projektů. Společná česko-bavorská LTSER (Long-term socio-ecological research) platforma Silva Gabreta, která vznikla před několika lety, postupně rozvíjí svoje aktivity. Jméno společné LTSER platformy bylo převzato z názvu vědeckého časopis, který Správa NP Šumava vydává již od roku 1996. Časopis, který adoptoval starodávné jméno šumavského masívu, za dobu své existence již publikoval řadu zajímavých výsledků šumavského výzkumu.